
Z Polska známe levné příhraniční trhy, Bolka a Lolka, Slavného lovce Pampaliniho, film Sexmise, Zubrowku a fiátka zvaného Maluch. Dohromady toho moc není. Ale za to si toho o Polácích spoustu myslíme. Co je na polských steroetypech pravdy?
Zatímco Češi jsou pro Poláky Pepíci, oni pro nás Pšonci. Ta přezdívka je nejasného původu, snad vychází z polského zaklení „pśo krew" - psí krev.
Poláci jsou proti Čechům opravdu velcí vlastenci, protože jsou po generace zvyklí za Polsko umírat v bojích. Rozhodně se nedivte, když se lidé rozpláčou před pomníkem padlým na Westerplatte v Gdaňsku - tahle pieta rozhodně není hraná.
Polsko se opravdu společně s Estonskem a Finskem řadí ke státům s nejřidší dálniční sítí v Evropě. Hustota činí asi 2 km dálnic na 1000 km2. Méně jich má jen Rumunsko (1 km/1000 km2). Pod 10 km/1000 km2 má dálnic Bulharsko, Švédsko, Litva, Irsko, Slovensko a Česká republika.
V Německu svého času koloval vtip o tom, jaký slogan si ministerstvo turismu vybralo pro zvýšení cestovního ruchu v Polsku: „Navštivte Polsko. Vaše auto už tam je." Čímž se dostáváme ke stereotypu: Poláci kradou auta. Tento poznatek má svůj původ v 80. letech minulého století, kdy se za Odru jezdily krást západní vozy, které se jinak v Polsku nedaly sehnat. Pravdou je, že i dnes je v Polsku ročně odcizeno kolem 50 000 aut převážně lepších značek. Ale u nás to není o moc lepší.
Xenofobie a antisemitismus je v Polsku ožehavé téma, které pramení hlavně z let těsně po druhé světové válce. Polsko tehdy bylo v naprostém chaosu. Jako jediná země v okupované části Evropy nekolaborovalo s Němci a po jejich odchodu v podstatě neexistovaly žádné orgány státní ani místní samosprávy, policie ani soudy. Navíc kvůli historické averzi k Rusku neviděli Poláci v Rudé armádě osvoboditele, ale jen další okupanty, což všeobecné morálce neprospělo. Násilí, samozvaným soudcům a prosazování práva silnějšího padali za oběti nejen Židé, ale i Ukrajinci, Němci a antikomunističtí Poláci. Kdo by dnes chtěl považovat Poláky za nesnášenlivce, ať si srovná, kolik vášní budí například muslimové v Česku. Na východě Polska žije už od 14. století komunita bělorusky a polsky hovořících muslimů - Tatarů, jejichž duchovním centrem je dřevěná mešita z 18. století ve vsi Bohoniki nedaleko běloruských hranic.
Polský vztah k vodce si v ničem nezadá s naším vztahem k pivu, ovšem s tím rozdílem, že ho příliš nepovažují za předmět národní hrdosti. Je zajímavé, že polština si všeobecně nelibuje ve zdrobnělinách a Poláci si z našich klídečků, babiček, místeček dělají legraci. Slovo vodečka u nich ale existuje. Což o něčem svědčí.
Legenda o polských jezdcích útočících šavlemi na obrněné tanky vznikla během akce 4. polské armády v září 1939. Plukovník Kazimierz Mastelarz objevil německý dělostřelecký batalion usídlený v otevřeném prostoru poblíž lesa, a aby využil momentu překvapení, dal povel k útoku na koních (jinak bylo běžnou taktikou používat koně pouze jako prostředek rychlého přesunu). Akce selhala kvůli neočekávaně přijíždějícím obrněným vozidlům s kulomety, polští jezdci se ale odmítli vzdát a dokázali na koních prorazit z obklíčení. Legenda vznikla z hlášení německého generála Heinze Guderiana, který se snažil celý incident zlehčit a popsal Poláky jako zoufalé středověké bojovníky se šavlemi. Ve skutečnosti ale polské jízdní divize používaly šavle pouze v boji zblízka, kdy s přehledem předčily bajonety. Jízdní oddíly byly standardně vyzbrojeny účinnými protitankovými zbraněmi a dokázaly německé armádě zničit 674 tanků a 319 obrněných vozidel. I během okupace fungovala v Polsku Zemská armáda o síle skoro půl milionu mužů, kteří Němcům pořádně zatápěli a podle mnoha historiků hráli rozhodující úlohu ve vývoji války. Na čtvrt milionu Poláků potom bojovalo v anglických jednotkách a každý dvanáctý pilot v bitvě o Anglii byl polské národnosti. Navzdory tomu Angličané nepozvali Poláky na oslavy vítězství v roce 1946. Báli se, že by jejich přítomnost naštvala Stalina, který Poláky nenáviděl.
Wajda, Zanussi, Polanski, Kieślowski...
Tenhle stereotyp je bohužel docela oprávněný. V Polsku umře na silnicích o třetinu víc lidí na milion obyvatel než u nás.
Ano, 95 % všech Poláků se hlásí k římskokatolické církvi.
Copyright © 2012 Vodafone Czech Republic a.s.